|
|
Kontextuální tvorba rurální krajiny
Dohnal, Tomáš
Správa a využívání venkovského prostředí má své zákonitosti a specifika, které je nutno respektovat. Jimi by se měly řídit i všechny zásahy do venkovské krajiny. Krajina není svébytným autorským uměleckým dílem ani inženýrskou produkční plochou, ale komplexním prostředím pro život obyvatel v daných přírodních podmínkách. Způsob, jak v dané krajině žít, je přitom tisíciletým soužitím evolučně rozvíjen. Všechny změny vždy plynule i zlomově prověřoval čas a vhodnost uspořádání funkčních ploch v území určuje až jejich dlouhodobé využívání. Nikoliv profesní odborníci, ale uživatelé krajiny jsou jejími pravými tvůrci. Možnosti a limity tohoto přístupu se snaží zmapovat publikace Tvorba rurální krajiny a její nástroje. Její hlavní autor Jiří Löw se problematice využívání a ochrany venkovské krajiny věnuje od konce 70. let minulého století. Příspěvek popisuje hlavní témata a principy kontextuálního přístupu k plánování a tvorbě venkovského prostředí.
|
|
|
Venkovská krajina jako estetický objekt
LHOTSKÁ, Karolina
Diplomová práce si klade za cíl definovat venkovskou krajinu jako specifický estetický objekt ve srovnání s odlišným typem krajiny - volnou přírodou. Výchozím materiálem je teoretická perspektiva jednoho z nejvýznamnějších environmentálních estetiků současnosti, Allena Carlsona. V práci je nejprve shrnut jeho postup, jakým dospíváme k hodnocení nejen zemědělských krajin, a následně je rozveden v navazujících nástinech historie estetického oceňování venkovských krajin a volné přírody. Práce se též pokouší rozšířit ne příliš široké pole zájmu o specifika estetického vnímání venkovských či zemědělských krajin u nás a přispět tak k funkčnímu krajinnému plánování s ohledem na jeho estetickou stránku.
|
|
|
Integrace odvodňovacích opatření v projektech revitalizace vodních toků. Aplikace v povodí Klíšského potoka.
Vláčilová, Klára ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Tato práce se zabývá možnostmi integrace odvodňovacích opatření při revitalizaci vodních toků v zemědělské krajině. Hlavní cíle práce jsou tvorba rešerše na dané téma a tvorba databáze odvodňovacích systémů v zájmovém území horního toku Klíšského potoka. Dílčím cílem je fyzickogeografická charakteristika zájmového území. Jsou uvedeny a diskutovány pozitivní a negativní efekty odvodnění a následně jsou popsána adaptační opatření, která mají škodlivé účinky zmírnit. Přehled odvodnění v povodí je syntézou mapových podkladů z Registru půdních bloků, podkladů poskytnutých Povodím Ohře, drenáže nalezené na leteckých snímcích a terénního průzkumu. V zájmovém území se nachází hlavní odvodňovací zařízení i drenážní potrubí. Do revitalizované části Klíšského potoka ústí 10 povrchových kanálů a 7 drenáží. Zatímco kanály jsou stále funkční, drenáž se zanáší sedimentem, zarůstá vegetací a působí spíše zamokření. Výsledky slouží jako podklad pro návrh adaptačních opatření při revitalizaci Klíšského potoka. Klíčová slova: hydromeliorace, odvodnění, zemědělská krajina, adaptační opatření, revitalizace, retence vody
|
|
|
Hodnocení a návrh revitalizačních opatření vodních toků v urbanizované a rurální krajině
Tichý, Vojtěch ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Just, Tomáš (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá návrhem a hodnocením revitalizačních akcí, jako účinného nástroje dosažení dobrého ekologického stavu ve smyslu požadavků Rámcové směrnice vodní politiky 2000/60/ES. Hlavním cílem práce je vypracování návrhu revitalizace na Lišanském potoce na podkladu vyhodnocení hydromorfologického stavu toku, analýzy změny krajinného pokryvu a antropogenní upravenosti povodí, hodnocení odtokových poměrů a kvality vody. Pozornost je také věnována hodnocení revitalizačních opatření ve zvolených lokalitách na Botiči a Litovickém potoce. Podkladem pro návrh a hodnocení revitalizací je terénní průzkum pomocí metody HEM (Langhammer, 2014). Analýza změn krajinného pokryvu a upravenosti toku je provedena na základě dostupných historických mapových podkladů. Na základě zjištěných výsledků je Lišanský potok hodnocen jako středně modifikovaný. Celé povodí je intenzivně zemědělsky využívanou krajinou, která byla v minulosti postižena nevhodnými antropogenními úpravami. Pro zlepšení současného nevyhovujícího stavu toku je žádoucí přistoupit ke komplexní revitalizaci povodí. Klíčová slova: Vodní tok, revitalizace, habitat, diverzita, urbanizované území, rurální krajina
|
|
| |
|
|
Turismus jako alternativa rozvoje rurální krajiny
Cudlínová, Eva
Článek se zabývá otázkou možné role turistiky v marginálních rurálních oblastech s útlumem zemědělské výroby. Je zaměřen na roli lokální komunity , její postoje a otevřenost ve vztahu k turismu. Snaží se nalézt odpověď na otázku zda turismus může plnohodnotně nahradit zamědělství a to nejen pokud jde o pracovní příležitosti ale i zda se jedná o aktivitu pro rurální komunitu přijatelnou.
|
|
|
Rurální krajina, místní komunita a NGO
Maxa, Josef
Studie ukazuje krajinu jako multidimenzinální prostor důležitý pro aktivity občanské společnosti. Příspěvek popisuje vazby mezi třemi hlavními aktéry v rurální krajině - státní správou, místní komunitou a NGO. Je zajímavé, že NGO hrají často roli prostředníka mezi státní správou a místní komunitou, tím se pro ně otevírá nový prostor pro jejich vlastní aktivity.
|
host ::
RSS.